Kolik potřebujete na důchod? Výpočet, který vás překvapí

Ruku na srdce, vy už to víte. Na státní důchod se spolehnout nedá. A většina z vás proto něco dělá: penzijní spoření, nějaká ta investice, pár tisíc měsíčně stranou. To je správně. Ale teď přichází to „ale". Ono to pravděpodobně zdaleka nestačí. To, co si většina lidí odkládá, a to, co by si odkládat měli, se neliší o pár stovek, ale klidně o 10 až 15 tisíc měsíčně. A to už není málo. Pojďme si to spočítat.

Proč státní důchod postupně ztrácí hodnotu

Začnu netradičně. Jeden jihokorejský státní institut se kvůli rekordně nízké porodnosti pokusil namodelovat budoucí vývoj populace. Vyšlo jim, že pokud se nic nezmění, poslední Korejec se narodí někdy kolem roku 2750.

Vím, co si teď říkáte, co je vám do Koreje. Jenže s porodností nejsme o moc lépe. V roce 2024 se v Česku narodilo 84 tisíc dětí, historicky nejméně od doby, co se to vůbec měří. Za poslední tři roky nám počet narozených spadl o 25 %. Naše porodnost je dnes jen 1,37 dítěte na ženu, přičemž aby populace jen stála na místě, potřebujeme 2,1.

Proč je to důležité? Protože státní důchod funguje tak, že lidé, kteří dnes pracují, platí důchody těm, kteří nepracují. Není tam žádné tajné konto s vaším jménem. To, co odvedete ze sociálního pojištění, se prostě rozdá. A rovnice je jasná: ubývá dětí, ubývá těch, kdo budou jednou pracovat, a přibývá těch, kdo budou chtít důchod. Míň lidí má uživit víc lidí.

Co se v takové rovnici musí změnit? Buď se zvedne věk odchodu do důchodu, nebo se zvednou odvody a obojí je politicky velmi nepopulární. Nejpravděpodobnější varianta je, že důchody budou relativně klesat vůči mzdám. Vůči tomu, co bude v budoucnu stát život. A tohle vám nikdo neřekne nahlas. Nikdo nepřijde a neoznámí: „Hele, váš důchod za třicet let sice bude nominálně 40 tisíc, ale koupíte si za něj třetinu toho, co dnes." Na to si musíte přijít sami. Ideálně dřív než v 65.

Největší iluze: „V důchodu budu potřebovat míň"

Na schůzkách se lidí ptám: „Kolik budete chtít mít měsíčně v důchodu, abyste žil jako teď?" A většina mávne rukou a řekne: „Ale jo, v důchodu už nebudu mít hypotéku, děcka budou z domu, auto asi taky pryč. Vždyť mi bude stačit dvacet tisíc."

Zní to logicky. Spousta výdajů opravdu odpadne. Jenže mezi svými klienty mám i lidi, kteří už produktivní věk mají za sebou. A víte, co se děje? Jejich náklady nespadly. V lepším případě zůstaly stejné.

‍Zamyslete se nad tím na vteřinu. Celý život jste makali, šetřili a odkládali radost na potom. A teď konečně máte to „potom". Nechodíte osm hodin denně do práce. Co budete dělat? Pravděpodobně něco, co vás baví. Vyjmenujte mi jednu jedinou aktivitu, která dnes nestojí peníze. Chcete cestovat? Stojí to peníze. Golf, kolo, chalupa, divadlo, vnoučata na druhý konec světa? Stojí to peníze. Volný čas je dnes ta nejdražší věc, jakou si můžete koupit.

‍Takže ne. Ten člověk si s dvaceti tisíci nevystačí. On chce konečně žít. A na to podle mé zkušenosti potřebuje zhruba tolik, kolik utrácel doteď.

Konkrétní čísla: kolik reálně potřebujete odkládat

Vezměme modelového člověka. Je vám 30 let, berete 100 tisíc měsíčně a vaše náklady jsou 75 tisíc. Žijete dobře: slušné auto, byt, dovolená dvakrát do roka, nic šíleného. A v důchodu chcete žít podobně. Ne luxusněji. Jenom stejně.

Cílová úroveň je tedy 75 tisíc měsíčně v dnešních cenách. Co vám dá stát? Dnešní průměrný starobní důchod je 21 tisíc. Buďme féroví a řekněme, že na tom budete o něco líp adejme tomu 25 tisíc po zohlednění inflace. I tak mezi tím, co stát dá, a tím, co budete potřebovat, zůstává obrovská díra:

• Cílový měsíční příjem v důchodu: 75 000 Kč
• Odhadovaný státní důchod: ~25 000 Kč
• Díra, kterou si musíte naplnit sami: 50 000 Kč měsíčně
  ‍

Počítám s inflací 3 % ročně a výnosem 7 % ročně, což je dlouhodobě realistický odhad pro investice. A teď ta čísla, která bolí:

• Začnete ve 30 letech (35 let do důchodu) → musíte odkládat ~18 000 Kč měsíčně
• Začnete ve 40 letech (25 let do důchodu) → musíte odkládat ~32 000 Kč měsíčně
  ‍

Deset let odkladu vám tu částku téměř zdvojnásobí. Čas je nejdražší věc v téhle rovnici. Ne peníze, ale bčas.

Tisícovka na penzijku není řešení

Většina lidí dnes něco dělá. Mají penzijko, posílají tam tisícovku nebo dvě, stát přihodí něco navíc, zaměstnavatel taky, a mají pocit, že to mají vyřešené. Že jsou ti zodpovědní.

Jenže tisícovka měsíčně proti díře 50 tisíc není řešení. To je náprstek vody na hořící barák. Cítíte se díky němu líp, máte čistou hlavu, ale ten barák vám shoří úplně stejně.

Správné pořadí: nejdřív číslo, pak produkt

Vidím, že se s klienty často pracuje obráceně. Začíná se u produktu — „Mám si vzít penzijko, nebo ETF? Co mi nabízeli v bance?" Řešíte nástroj dřív, než víte, co s ním vlastně máte postavit.

‍Správné pořadí je přesně opačné:

• Nejdřív si spočítejte, kolik budete v důchodu potřebovat v dnešních cenách
• Z toho dopočítejte, kolik vám dá stát a jak velká je vaše díra
• Z toho vypadne jediné číslo, na kterém záleží — kolik musíte měsíčně odkládat
• A teprve pak řešte produkty — penzijko, ETF, fondy nebo kombinace

To poslední je jen obal. Důležitý je propočet uvnitř.

Co si z toho odnést

Vše ve vašem životě dopadne tak, jak si nastavíte. Tahle čísla se dají spočítat a jakmile je znáte, víte přesně, co dělat.

Jestli si z tohohle čtení máte odnést jednu jedinou věc, ať je to tahle: nejdřív si spočítejte, kolik budete potřebovat. Pak kolik musíte odkládat. A udělejte to dnes, ne za deset let. Viděli jste, co těch deset let stojí.

Napište mi email na finance@rybakov.cz nebo mě kontaktujte na rybakov.cz/#kontakt — spočítáme vaše číslo společně a řekneme si, kolik byste měli reálně odkládat zrovna vy.