Spoření dětem: čtyři možnosti a proč ta „nejbezpečnější" vyjde nejdráž

Většina rodičů to dělá stejně. Založí dítěti spořicí účet, posílá tam každý měsíc nějakou částku a po dvaceti letech se dívají na hezké číslo. Vypadá to zodpovědně. Vypadá to bezpečně. A přitom je to často to nejdražší rozhodnutí, které jako rodič můžete udělat.

Píšu to schválně natvrdo, protože v číslech to za chvíli uvidíte sami. Spořicí účet vaše peníze neochrání před tím nejtišším nepřítelem, kterým je inflace. Drží hodnotu, ale nic nevytváří. A to je přesně ten rozdíl mezi tím, jestli dítěti něco odkládáte, nebo jestli mu reálně stavíte start do života, například zálohu na první byt.

Pokud vaše domácnost vydělává nadstandardně, řekněme v Praze přes 150 000 Kč měsíčně, a máte nebo plánujete dítě, je tohle téma přímo pro vás. Protože tady nejde o to něco odkládat. To dnes dělá každý. Jde o to, jestli ty peníze pracují za vás a hlavně pro vaše dítě. Projdeme spolu čtyři varianty, jak dětem spořit, a u každé si řekneme, kolik vás reálně bude stát i co od ní můžete čekat.
‍

Než se pustíme do čísel: z čeho počítám

Aby bylo srovnání férové, nastavím si pár jasných vstupů. Cílem je mít 500 000 Kč v době, kdy bude dítěti dvacet. Všechny částky, které budu zmiňovat, jsou už očištěné o inflaci — tedy v dnešních cenách, abyste si pod nimi dokázali něco představit. Počítám s inflací 3 % ročně, což je dlouhodobý průměr u nás. A u každé varianty pracuji s reálným výnosem, tedy po odečtení daní i poplatků.

Říkám to proto, že většina kalkulaček vám ráda ukáže krásná hrubá čísla, která ve skutečnosti nikdy neuvidíte. Tady jdou stranou. Co bude následovat, jsou čísla, se kterými reálně počítejte.
‍

Spořicí účet: jistota, za kterou si připlatíte

Začněme tím, co má skoro každý. Spořicí účet dnes nabízí někde kolem 4 % ročně, jenže z toho ještě odejde daň a poplatky. Reálné zhodnocení po inflaci pak vypadá takhle:

• Hrubý úrok: ~4 % ročně
• Po zdanění: ~3,4 %
• Po odečtení inflace (3 %): reálné zhodnocení ~0,4 % ročně
  ‍

‍To v praxi znamená jediné — peníze prakticky nerostou, jen drží hodnotu. Když si to přepočítáme na cíl 500 000 Kč za dvacet let, musíte posílat zhruba 2 030 Kč měsíčně. Za tu dobu tam ale vložíte kolem 487 000 Kč ze svého — a účet vám k tomu přidá jen pár drobných.
‍

Spořicí účet má svoje plus, nebudu mu je brát. Vklady jsou pojištěné do 100 000 eur a k penězům se dostanete kdykoliv. Jenže přesně ta okamžitá dostupnost je zároveň jeho největší slabina. Z praxe vidím, že málokdo dokáže na takové peníze dvacet let nesahat. Rozbije se auto, je potřeba něco doma vyměnit — a spořicí účet bývá první místo, kam rodič sáhne. Peníze, které měly patřit dítěti, jsou rázem pryč. K tomu nikdy nevíte, jaký bude úrok za rok nebo za pět let. Dlouhodobě spořicí účet sotva pokryje inflaci, o budování majetku pro vaše dítě nemluvě.
‍

Stavební spoření: skvělé na šest let, slabé na dvacet

Druhá klasika je stavební spoření. Na papíře vypadá líp — třeba MONETA nabízí po zdanění a poplatcích zhodnocení kolem 4,5 % ročně. Jenže papír a realita jsou dvě různé věci. Když budete dvacet let posílat 2 000 Kč měsíčně:

• Vložíte celkem: 480 000 Kč
• Na účtu uvidíte: ~780 000 Kč
• Reálná hodnota po inflaci: ~450 000 Kč

Vložili jste 480 000 a reálně máte míň, než jste dali. Jste v mínusu.
‍

Neříkám, že je stavební spoření špatné. Má jen jiné využití. Na krátkou vzdálenost, řekněme na šest let, funguje dobře — máte garantovanou sazbu, pojištěné vklady a stát vám přidá. I tady je ale potřeba být upřímný: dnes vám stát přidá maximálně 1 000 Kč ročně, tedy polovinu toho co dřív. Ideální použití je proto jednoduché — využít ho na šest let, vzít státní podporu a založit nové.
‍

Pro některé rodiče je tu navíc jedna věc, kterou je dobré vědět dopředu. Smlouva je vedená na dítě. To znamená, že v osmnácti má k penězům přístup ono, ať se vám to líbí, nebo ne. A pokud byste chtěli peníze vybrat dřív, musíte prokázat, že je použijete v jeho prospěch. Na dlouhodobý start do života to z těchhle důvodů zkrátka není ideální nástroj.
‍

Akciové fondy: tady peníze konečně pracují za vás

Tady se to celé otáčí. U akciových fondů počítejme s výnosem kolem 7 % ročně. Po odečtení tříprocentní inflace jste na reálném zhodnocení zhruba 4 % ročně. A to s celým výpočtem pořádně zamává. Na stejný cíl, 500 000 Kč za dvacet let, vám u akciového fondu stačí odkládat přibližně 1 350 Kč měsíčně. Za celou dobu vložíte ze svého jen kolem 324 000 Kč a zbytek do cíle dorovná výnos. To je ten zásadní rozdíl — u spořicího účtu musíte naspořit skoro všechno sami, tady za vás velkou část práce odvedou samotné peníze.
‍

Velká výhoda navíc je, že peníze zůstávají vaše a máte nad nimi plnou kontrolu. Vy rozhodujete, kdy a kolik dítě dostane — ne banka, ne stát a ne nějaké datum osmnáctin na smlouvě. K tomu máte flexibilitu a hlavně reálnou šanci vytvořit majetek, ne jen udržet hodnotu.
‍

Samozřejmě to není zadarmo a mám k tomu dvě poctivé výhrady, stejné jako u jakékoliv investice do akcií. Ta první je kolísání. Přijdou roky, kdy budete v minusu klidně o dvacet i třicet procent, a v tu chvíli to musíte ustát a pokud strategie neříká něco jiného neprodávat. Druhá je poplatková. Fond je potřeba vybrat s rozumem, aby vám většinu výnosů nesnědly poplatky. Když tyhle dvě věci pohlídáte, je to z mého pohledu nejsilnější nástroj, jak dítěti reálně postavit start.
‍

Penzijko pro dítě: ne start do života, ale dobrý návyk

Čtvrtá varianta je spíš zajímavost na okraj: penzijní spoření pro dítě. Funguje tak, že pokud posíláte alespoň 500 Kč měsíčně, stát přidá zhruba 20 %, tedy kolem 100 Kč. Hlavní parametry:

• Státní příspěvek: +20 % (max. ~100 Kč/měsíc)
• Výnos u dynamických strategií: ~6 % ročně před inflací
• V 18 letech může dítě vybrat třetinu — zbytek zůstává do důchodu
  ‍

Jako nástroj na start do života to tedy nefunguje. Smysl ale dává z jiného důvodu, učí dítě finanční gramotnosti od začátku a buduje návyk, který se mu bude hodit celý život.
‍

Háček je v dostupnosti. V osmnácti si dítě může vybrat jen třetinu, zbytek zůstává zamčený až do důchodu. Jako nástroj na start do života to tedy nefunguje a ani tak ho neberte. Smysl ale dává z jiného důvodu, učí dítě finanční gramotnosti od úplného začátku a buduje návyk, který se mu bude hodit celý život. A to za mě cenu má.
‍

Co si z toho reálně odnést

Pojďme to srovnat na jednom čísle — kolik musíte měsíčně odkládat, abyste měli za 20 let 500 000 Kč v dnešní hodnotě:

• Spořicí účet: ~2 030 Kč/měsíc
• Stavební spoření: ~2 000 Kč/měsíc
• Akciový fond: ~1 350 Kč/měsíc

Rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější cestou je zhruba 700 Kč každý měsíc. Buď je přeplácíte, nebo necháte ty stejné peníze pracovat za vás. A za dvacet let to nejsou žádné drobné, je to klidně několik set tisíc korun.
‍

Když to shrnu jednou větou na každou variantu: spořicí účet majetek nevytváří, jen drží hodnotu. Stavební spoření má smysl krátkodobě. A akciový fond je jediná z těchto cest, která vám ten cíl reálně dovolí splnit.
‍

Tím se ale dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Tohle všechno jsou modelová čísla, aby bylo srovnání férové. Vaše situace je vždycky trochu jiná — jiný příjem, jiný cíl, jiný horizont. A rozdíl mezi špatně a dobře nastavenou strategií se u dětí nepočítá v tisících, ale ve stovkách tisíc.
‍

Proto píšu jedno jediné doporučení: nechte si to spočítat na vašich číslech. Žádná obecná teorie, konkrétní čísla přímo pro vaši rodinu.
Napište mi email na finance@rybakov.cz nebo mě kontaktujte na rybakov.cz/#kontakt